Online magazín

Online magazín

Žijete s partnerem na hromádce?

Žijete s partnerem na hromádce?

Je jasné, že páry, které žijí v nesezdaném vztahu tvrdí, že takhle je to lepší. Nepotřebují papír na svou lásku. Možná ne, ale je jednodušší sbalit tašku a odejít bez jakékoli finanční zátěže. Když to udělá člověk, který žije v manželství, čeká ho dlouhá cesta, jejímž výsledkem je rozvod. Je to bolestivější než prásknout dveřmi, protože s partnerem, kterého opouští, musí ještě nějakou dobu komunikovat, i když třeba jen přes právníky.

Všichni se v jejich rozpadlém vztahu rýpají, a pokud jsou v tom i děti, je to ještě těžší. Netvrdím, že rozchod s partnerem, s nímž žil na hromádce, je lehčí. Pokud i tam jsou děti a odcházejícímu člověku na nich záleží, bude je podporovat i bez rozhodnutí soudu.
svatební pár

Neznám žádnou ženu, která by při žádosti o ruku, řekla svému partnerovi, se kterým už nějakou dobu žije, ne. Obzvlášť, když už mají společné dítě. Spíš čeká, až se rozhoupe a vyjádří se.

Všimli jste si také, že když tito partneři dostanou otázku na svatbu, vždy žena nejdřív hodí okem po muži a okamžitě začne „přesvědčivě“ kroutit hlavou a tvrdit, že papír je zbytečný?
tetování na prstech

Jsou to slova, která jí říká on. Muži jsou ti, co se bojí vázat, nechávají si zadní vrátka, kdyby náhodou vztah nevyšel. Po letech většinou ani ženy nemají zájem, protože jim svatba připadá už jako něco nepatřičného.

Dneska je trend, kdy páry místo dlouhých příprav před schůzkou a společným víkendem, za pár měsíců spolu začnou žít. Mně osobně se to nelíbí. Ráda vzpomínám schůzky, na společně strávené víkendy a dovolené, odkud jsme se každý vraceli domů, a když jsem byla požádána o ruku, byla jsem šťastná a zároveň se trochu bála, jaký bude náš všední společný život.

Začátky jsou těžké v obou případech. Ale v manželství se člověk musí okamžitě přepnout na pár kompromisů, protože „ten zbytečný papír“ ho váže k někomu dalšímu a to je víc než jen pouhé přistěhování.

Svatbou pár ukazuje okolí svou lásku a rozhodnutí, že opravdu to myslí vážně se svým partnerem a že je připravený čelit všem nezdarům společně a být oporou svému protějšku.

Možná že tak to cítí i ti, co žijí na hromádce, ale i když je takových spousta, dost často nejsou bráni vážně. A je jedno kolik mají společných dětí. Pro většinu z nás je manželství důležitou součástí života.

 Dvě ženy. Vdaná a svobodná. Znám je. Obě mají se svými partnery dvě děti. Jedna rodina má jedno příjmení, druhá, má příjmení dvě. Děti se jmenují po otci, matka je tím pádem tak nějak mimo. Ale aby se brali kvůli změně příjmení, jim přijde zbytečné. Nebo alespoň jemu.

Pravda je, že ona je velmi tolerantní. Z donucení. Ví, že on už jeden takový vztah měl, a ani společné dítě mu nezabránilo v tom, aby se sbalil a odešel. Jeho tehdejší partnerka měla výhrady k jeho koníčku, k přístupu k rozdělení domácích prací a vadil mu tlak jejích rodičů na stvrzení svazku svatbou.

Každý svazek má své pro i proti. Ať si každý zastává jakýkoli názor, důležité je, aby se partneři dokázali dohodnout, uměli přistoupit na kompromisy a tvořili šťastnou rodinu.

Žijete s partnerem na hromádce?
4.8 (96%)5